Tisíce kilometrů se ztrácí, pod každým písmenem, přílohou, e-mailem. Někdy jsi blíže, než noty, co si zpíváš, když na mě myslíš, a zašlapáváš do země, když v pavučině bloudím.
Kolikrát jsem zmáčknul, prokleté SEND, co je to za dobu, tenhleten trend, nechápu to, nechápu, bez doteků, bez aprílů, my dva se milujem.
Chodím spát a spím, neležíš vedle mě. Miluji tě? Sním. O lásce bez citu, bez HIV, s e-mailem.
Nějak mi vadí, že se v rámci kulis používá AIDS a HIV. Zdá se mi to zbytečné, na efekt. Jinak je to celkem banální. A nesouhlasím, že elektronická láska je bez citu, ale to už je jen takový osobní komentář.