Nožem na dopisy páchám zločin na srdci sám ho na ostnatý drát věším poté, co na mou hruď z nebe padají krtci a já v zajetí černých peřin dokončuji nabodnutí poslední. *** Černota svléká hadům kůže, každou minutou do nahoty je halí a znovu obléká do barvy tuše, horko – mráz, hadi časem umírali a plazili se kolem bílých smrtí. *** Sametová jako medvídek, z něhož padají piliny. Samoten v davu lidí, slepě kráčících do dna džbánu. Střídán na hřbitově za dotek jediný. Na plotě svázány moje rty čekajíc na ránu od sevřených dlaní. |