dvě loďky v těžké mlze

roztínají moře kousek po kousku

s vlnami si hrají drze

chci z pevniny halouzku

otevírám dlaně pouštím tisíce hvězd posbíraných na moři

jednu po jedné vracím na oblohu (do Tvého úsměvu)

svírám tvoje ruce jako holubičky z nichž ty hvězdy zahoří

a loďky budou plné tepla jedině za zpěvu

těch dlaní

má paní

má růže

co za dotyky kůže

za úsvitu vítej lodě do přístavu

sladkost medu

a mou něhu ber jako zástavu