Polož se tváří k zemi a vnímej vibrace,

vůně hlíny prosáklá jarními dešti,

země je pohodlná jako vojenská matrace

a trávu po ní šlapou boty, jenž se krémy leští.

Jen dva prsty stačí, abys zjistil jak chladná je ve studni voda.

Pozři do ní, koho spatříš?

Člověka, který se ti vůbec nepodobá,

kdo ví jestli někam patříš?

Duchem už v serpentině kalných vod,

tělem na jezu, splavu, čisté rovinně

myšlenkami v pozoru: „Ano, Pane.“ ODCHOD,

jen alkohol je v této situaci na vině

říkali to předkové, že pravda je ve víně

a žízeň se má nechat v sudu.