Máčím druhý konec pisátka do vosku,

smáčím papír v jeho myšlenkách na pochodu krajinou,

jenom oční důlky bez mozku

v náruči dojmů (z vosku) ti smysly jistě prominou,

že tajně miluješ krásu v křivých zrcadlech,

kreativní, že? Socha bez přibarvení

je jen a jen ta soška UMULUKA ve tvých snech

a NEUMULUK V NICH JIŽ NENÍ.

Už bez pisátka, jen s kouzelnickým přivolávačem snů

už není noci bez modrobílých svěžích dnů,

kdy pracuješ, už je jen čas, sníš a unáší tě proud

sladkých řek, stojíš ve vodo pádu a nelze se hnout.

To znamená že mysl není připravená na kouzlo Stříbrné noci

a holení uschlých stromů pro tajné účely.

Nezvyklá poloha, když sny nemáš ve své neskonalé moci.

Ku pomoci pozvi třeba utopické včely

s jedem, od každé jen jednou.