Dílo #23306
Autor:Pavel Kotrba
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.02.2006 12:19
Počet návštěv:339
Počet názorů:5
Hodnocení:1

Náš dvůr

Už dlouho jsem na něm nebyl,

jen za tmy, nebo jsem měl jen zavřená víčka,

před dvěma dny nic, pak dvůr se zaplnil

barvami podzimu, pootevři oči – tak hoří svíčka

žlutá, hnědá, okr a červená,

stromy bolí větve,

listí vlastní tíhou padá.

Dvůr posmutněl v nebesích

a ožil v trávníku,

od sousedů se táhne vůně – asi líh.

Haló, pane četníku.

Názory čtenářů
12.02.2006 20:26
Alan Marceau
Chvilku mi trvalo, než mi došlo, že to je rýmovaný - a rytmus pokulhává, ale to vůbec není důležitý - podzim mám rád, i když jsi s ní měl teda přijít spíš na podzim, protože teď už každej čeká jaro - a poslední verš se mi líbí
13.02.2006 15:16
Natasha
Pro mě je to nepochopitelně, hlavně těmi natlačenými rýmy.
13.02.2006 16:00
Pavel Kotrba
Natasha napsal(a):
Pro mě je to nepochopitelně, hlavně těmi natlačenými rýmy.
nejsou natlačené nepřemýšlím nad rýmem ale nad obsahem
13.02.2006 17:51
Natasha
Ano, to je zjevné, že nepřemýšlíš nad rýmem.
15.02.2006 15:21
Burlev
Působí to na mne nedokončeně.. N. bude mít pravdu, uniká ti spád v rýmech. Poněkud natěsnáno.
/I když četl víckrát/ :(
Máš zajímavé nápady.., jen je dotáhnout k úspěchu..

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)