Zmámená je vůně růží pod hradem

vpíjí se do zdí a cimbuří,

z nichž troufalým pohledem

sází oko růže do mříží

a do Loiry zahazuje prvosenku.

Souzvuk ozvěny ve zdech minulosti plyne časem.

Řeším otázky nad papírem. Kdo a Zda jsem?

V erbu zlomená růžová ratolest,

pod ní dlaň s krví barvená jest.

A sálá vroucně jako víno pro sklenku.

Ikaros ti dává křídla z vosku

pro bláznění nosí ptačí masku

a růžím sráží trní z těl

už dříve než k slunci doletěl.

Padá na věž

       k růžím voní.

Srdce dárce pospěš

Slunce k západu se kloní.

Příliš pozdě!