Přiznám se, že knihu jsem nečetl a nehodlám se vůbec pouštět do planých debat, zda je dobré knižní předlohy číst či nečíst. Nutili mě číst Malého Bobeše i Babičku, filmový přepis těchto národních drahokamů pokládám za plýtvání celuloidem i časem kohokoliv, kdož se mermomocí nechce patriotsky hrabat v odkazu, který zřejmě nebyl určen pro nás. Film je barevný, což však neznamená, že je pestrý. Osoby příběhu prožívají pohodu, ovšem nelze automaticky očekávat, že to samé bude prožívat divák. Dost mě mrzelo, že jsem si sebou do kina nevzal slivovici. Hudba Oskara Petra byla příliš nahořklá na to, aby se dalo uvěřit, že se jedná o mandle a ne yperit. Film mě opravdu dost otrávil. Ani Kleplovi ani Holubové jsem neuvěřil tu nejnádhernější větu filmu… a přesto se celou dobu snažím, o to, aby byl/a šťastný/á…nebo tak nějak to znělo… Gagy s nahými ňadry, preservativy, masturbací, vietnamskou mastí by mě asi více pobavily v Babičce, jisto jistě bych se zlomil v pase smíchy, kdyby si pindíka a šamotku natřel tygří mastí Malý Bobeš. Takže resumé: Občas špatné světlo Často špatná hudba Často plitké gagy Hraná pohoda je opravdu hraná Rada těm , kteří mají rádi svůj čas. Počkejte, až se film objeví u vietnamců na DVD. Doma si k němu můžete otevřít nějaký dobrý drink, můžete si k němu lehnout a pokud si příjemně schrupnete před koncem, u druhého shlédnutí zjistíte, že to schrupnutí bylo opravdu na místě. DVD vypnete a šáhnete do knihovny po Babičce či Malém Bobšovi. Kam jinam byste doma schovali svátečního jointa, který Vám vaše očekávání z filmu vynahradí :) |