| Dílo #50774 | ||
|---|---|---|
| Autor: | adammi | |
| Datum publikace: | 03.08.2008 19:09 | |
| Počet návštěv: | 565 | |
| Počet názorů: | 11 | |
| Hodnocení: | 5 4 | |
| Prolog | ||
|---|---|---|
| Keď sa Boh usmeje | ||
| ||
| Epilog | ||
| Názory čtenářů | |
|---|---|
03.08.2008 21:57 dlouhátlustáčára |
oslovilo *** |
| 04.08.2008 10:05Albireo |
To držení Boha za nohu mě dostalo do kolen |
| 04.08.2008 13:53Haber |
* :) drž sa! - teda* |
04.08.2008 17:53 adammi |
srdečná vďaka za názor všetkým. |
| 04.08.2008 21:47meteor |
začátek se odvíjel tak nějak tradičně, ale ten konec, to je něco, sedla jsem si... |
| 04.08.2008 22:34adammi |
Tak vďaka, a predtým si stala? |
| 04.08.2008 22:52meteor |
jo, někdy je dobré nechat si odstup ;o) |
| 08.08.2008 21:57Chareas |
Pokud to poberu pro Tebe, prostředek mi nesedí... pokud pro ostatní, je to krásné... S tím skokem jsem to viděla bez lana... zajímavé, děkuji |
| 09.08.2008 10:31adammi |
Niekedy možno veci chceme riešiť príliš samostatne a Boha sa držíme len tak okrajovo, akoby za nohu.Pritom by sme mali byť pripútaní k nemu gumovým lanom, aby sme sa stále mohli k nemu vrátiť - pamätáš tie opičky na gumičke? Ďalšia rovina, je , že po smrti by sme sa radí pridržali aspoň za nohu, len či to pôjde, pretože do svojho života už nezasiahneme, bude iba dabovaný... |
| 09.08.2008 23:27Chareas |
Děkuji za dobarvení... V podstatě jsem to pochopila asi dobře, jen se snažím nosit Boha přímo v sobě, nalézt ho uvnitř, pokud bych se ho chytala za nohu, musel by zůstat ještě vně... Ale to už jsou zase polemiky od názoru. Díky za slůvka, příteli. Domnívám se, že i po té "smrti" budeme stále s ním, ba dokonce nejblíže :)) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|