Dílo #22538
Autor:adammi
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:10.01.2006 12:38
Počet návštěv:1170
Počet názorů:8
Hodnocení:6

Vzťah
Kde kto si mysli,
že sa máme radi
a my pritom hráme
vadí-nevadí.

Dnes vadiš ty mne,
zajtra ja tebe.
Povedzme si úprimne
čo nás drží pri sebe?

stále ta istá pesnička,
rastie medzi nami mur,
ja spievam v mol,
ty stále v dur.

Čo si človek
s tebou vytrpí,
ale bez teba
bol by som už po smrti.

Duša moja.







Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'adammi', 10.01.2006 12:51.

Názory čtenářů
10.01.2006 13:07
adammi
No niekedy je to aj vzťah duše a tela, aj tak to možno chápať.
Na to navdza posledný verš.
10.01.2006 18:34
Chciplej Pes
kam se vytratila pevna stavba rymu ? :o)
a nesedi mi to rytmicky...
abych ale moc nerypal, musim rict, ze ten konec se povedl...
10.01.2006 19:14
Delphy
pochopitelné, ze života, s jiskrou vTIPu

* * * * t * *
15.01.2006 15:23
kočulka
Líbí se mi ten nápad.Já totiž pořád přemýšlela,co to s tím manželem hrajeme za hru a ono vadí-nevadí.Na schovku se bojím hrát,to bychom se potom třeba ani nehledali.....Duša jeho...(boha jeho)
21.01.2006 12:01
Hana
tělo a duše, chlap a ženská.. ach jo, furt někde něco vadí... :o)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)