Dílo #27073 |
Autor: | lucretius |
Datum publikace: | 21.05.2006 08:49 |
Počet návštěv: | 497 |
Počet názorů: | 2 |
Hodnocení: | |
Z temnot jsi vyšla |
Mrtvolný pach tvých úst, ach já chtěl je políbit, mrtvolný pach jejích tváří, jak já chtěl je pohladit!
Ne, už prý nelze, ona ti odešla, ku světlu, z temnot utekla.
Bezvládné tělo, padá k zemi, zvuk mušek se rojí a doga tesklivě vyje.
Co to jen značí?
Ona ti odešla, ku světlu, z temnot utekla.
Vytřeštěné oči, ústa výkřikem dokořán a mrtvolný pach bledosti, jen to zbylo, tomu říkal mám rád.
I to je pryč, už to odnesli, nezbylo nic, jen smutné oči a pláč.
Obloha temná, mrtvolný pach mraků!
Tu však je světlo, uzoučký pruh. S brekem tam křičím: ,,Neutíkej, zůstaň jen přeci!"
Ticho.
A jen v dáli kdesi zní:
Z temnot jsem vyšla a ku světlu jdu nech mne jít prosím a zamkni tu branku!!! |
|
Názory čtenářů |
21.05.2006 17:11
Chciplej Pes
|
Podoba se to Mrtve neveste Tima Burtona, ale nema to ani zdibicek z kvality zmineneho dila...
|
23.05.2006 10:46
Natasha
|
To měla být asi chmurná gotika, viď...a to vyžaduje zvládnutí formy. Tohle je bohužel dost neobratné. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|