Viděl jsem stromy celé obalené kol nich jen fůry zpola zahalené. Na fůrách, tam zbývalo hněvu, jehož se stromy bály, tvář odvracely, aby svou nevinnost před zlobou zachovaly! Zloba však chvátí ničeho nedbá a jen rozhasí. Jaká jen zlá! Ošklivá protiva Stromy už pláčí, jak nešťastně, zoufale tesklivě, záchrana nepřichází, zloba poráží!Vyhrává! Strom po stromu upadá! Zbyly jen fůry a stromové chátry. Nevinna,ta byla zabita!! řve všude ubohá holota A jak se radují, ti podivní, nic netušíc, že vlastní hrob byl pádem vykopán! |