Slova dál plynou
jako tvoje kroky
a v nastalém šumu
utichají.
Mají tvář sochy z náměstí.
A moje děti
nikdy nepoznají,
v co věřila jsem
- pro štěstí.

Pár kapek jedu Shakespearova...
Pro lásku
- snadnou jsem kořistí...
S lehkostí mizí naše slova
- pomalu jako tvoje kroky.
Byl jsi mým tajemstvím...
Nikdo nic nezjistí.

Svou moudrost vpletu
do těchto řádků
pro moje děti
jako varování...
Všechnu mou lásku
si schovej na památku,
až svět se změní
téměř k nepoznání.

Naše slova plynou dál
a praskají
jako bezbarvé bubliny.
Byla jsem bohém
- ten, kdo miloval...
S úsměvem Venuše,
s odvahou hrdiny.

Země polyká stopy
tvých kroků
a hladově nám upírá
naše poslední slova.
Slunce se vpíjí
mezi nás.
Ani kapky jedu Shakespearova
se nikde neukryjí...
...a nezastaví čas.