Dílo #23135
Autor:instant
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.01.2006 17:55
Počet návštěv:1304
Počet názorů:7
Hodnocení:4

Prolog
instant
Instaní žena XXXI
PUELLA PUBLICA

Dotknu se zdi
ucítím světlo
na schodiště padne zábradlí
jeho stín
a taky brácha
co stojí u dveří
a chválí sousedce
její ňadra

padnou ti jako ulitý
brečí
a já
světlo a tma
vrávorám mezi stěnami
a v chodbě paneláku
to visí
jako
obraz

výkřik
a hned potom ho vynášejí
ven
dole u výtahu leží berla
co padala
za ním
už ho nestačila podepřít
a dvanáct poschodí slyšelo ten let
a stydělo se
prý
za ňadra jako ulitý
holky
co podvedla mrzáka
bráchu
z paneláku

dotýkám se zdí
cítím světlo
a vidím
jak tam zase
chodí

na vašem pupku
slečno
mu postavíme
pomník
říkají.....
________
www.instant.zde.cz
Epilog
instant

Názory čtenářů
29.01.2006 18:14
Antifedhaw
pěkné, hlavně
a dvanáct poschodí slyšelo ten let
a stydělo se
prý
za ňadra jako ulitý
holky
co podvedla mrzáka
bráchu
z paneláku
29.01.2006 18:34
Hana
*** nebudu to kazit plkáním
29.01.2006 18:37
Nechci
a já ti to tipnu*
29.01.2006 19:56
Luboš Pavel
hodně se mi to líbilo, ale z toho prostředka bych něco škrtnul.
30.01.2006 13:57
Burlev
taky bych to trochu zestručnil, ale to mi nebrání Ti to tentokrát pochválit 
31.01.2006 15:28
engelmar
Jo tahle je povedená

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)