Dílo #23013
Autor:Stanley_K
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:25.01.2006 00:07
Počet návštěv:904
Počet názorů:7
Hodnocení:2

...dnešní, poem Nr. two...

Uvnitř svého prokletí,

hledám jarní květy... 

...ty krásné,

něžné světy... 

...ty světy,

uvnitř nichž jsme zakletí... 

Jako mha nad vodopádem,

padám do Tvé hloubky,

tříštím naše srdce,

na tvrdých kamenech,

dávno rozervaných těl...

Jen to jsem chtěl,

Ti říct... 

...sám sobě jsem prokletím,

a nic víc...

...než... 

...ty krásné,

jarní květy,

Tvoje světy...

...ty světy,

uvnitř nichž jsme zakletí...

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Stanley_K', 24.01.2006 23:00.

Názory čtenářů
25.01.2006 00:09
Vladimír Ochrana
nevím, Stando, pořád se tam opakují světy, květy, chápu, o čem zhruba píšeš a proč, ale jako čtenáře mě to nijak neoslovuje
25.01.2006 10:17
Stanley_K
njn, Vlado...

...jsem se asi trosku zacyklil, no...

:-)

...ale ono jako prave proto, je tam to same, protoze je to porad o tom samem...

...no a tady jsem prave chtel pouzit ta sama slova...
25.01.2006 13:16
Lena
Souhlasím s Vladimírem.
26.01.2006 17:42
Natasha
Dva tři rýmy a třikrát zopakované, to je na takový text moc.
26.01.2006 21:40
Stanley_K
to NAT: prave o to ale slo...

...a stale o tom samem dokola...

:-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)