Dílo #23013 |
Autor: | Stanley_K |
Datum publikace: | 25.01.2006 00:07 |
Počet návštěv: | 904 |
Počet názorů: | 7 |
Hodnocení: | 2 |
...dnešní, poem Nr. two... |
Uvnitř svého prokletí, hledám jarní květy... ...ty krásné, něžné světy... ...ty světy, uvnitř nichž jsme zakletí... Jako mha nad vodopádem, padám do Tvé hloubky, tříštím naše srdce, na tvrdých kamenech, dávno rozervaných těl... Jen to jsem chtěl, Ti říct... ...sám sobě jsem prokletím, a nic víc... ...než... ...ty krásné, jarní květy, Tvoje světy... ...ty světy, uvnitř nichž jsme zakletí...
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Stanley_K', 24.01.2006 23:00.
Názory čtenářů |
25.01.2006 00:09
Vladimír Ochrana
|
nevím, Stando, pořád se tam opakují světy, květy, chápu, o čem zhruba píšeš a proč, ale jako čtenáře mě to nijak neoslovuje |
25.01.2006 10:17
Stanley_K
|
njn, Vlado...
...jsem se asi trosku zacyklil, no...
:-)
...ale ono jako prave proto, je tam to same, protoze je to porad o tom samem...
...no a tady jsem prave chtel pouzit ta sama slova... |
25.01.2006 13:16
Lena
|
Souhlasím s Vladimírem. |
26.01.2006 17:42
Natasha
|
Dva tři rýmy a třikrát zopakované, to je na takový text moc. |
26.01.2006 21:40
Stanley_K
|
to NAT: prave o to ale slo...
...a stale o tom samem dokola...
:-) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|