Z té Tvé roztříštěné mozaiky úsměvů,

z toho kouře Tvého spáleného já,

z toho zbytku Tvého stínu,

si skládám tu neopakovatelnou mozaiku včerejšího dne.

Skládám si Tvé tři malé střípky,
k tomu přikládám jeden větší,
a jeden menší.

...ten menší, ten je můj...

Kde je planeta s Tvojí krásnou květinou?
Kam se ztratila malá moudrá liška?
Proč na své poušti nemám žádnou studnu?

Hledám hada,
to on mi zachrání.

...co zbylo mi ještě po ní...