Ona jediná, sama, ta malá, krásná, úžasná... Vykouzlila úsměv, víru, naději, a slunce... Pod jejím dotekem, na celý rok, nebylo třeba spánku...
Za těmi perlami, výstupky z kostí, uvnitř toho malého, neopakovatelného, TY se navždy, rozplynuly všechny paprsky, úsměv, naděje a slunce... |