Dílo #21846
Autor:instant
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:18.12.2005 11:14
Počet návštěv:630
Počet názorů:2
Hodnocení:1

Prolog
instant
Instantní žena VI

ŽERT

Minulý plácek spadaného listí
u staré zdi vzývá k setkání
podzimem dýchá podzimem nás čistí
jak dávné dlaně zase se nebrání

vzpomínka co tenkrát vzepřela se větru
když do polibků padl první sníh
přehrada sponek na nedobytném svetru
poslední ne a potom smích

najednou jako z jiné sloky
přikázal vymazat ty roky
svědomí vprostřed listopadu

a prázdná náruč pocit hladu
pod pásem rána jediná
musím už jít...
pochop
rodina....
---------
instant.zde.cz
Epilog
instant

Názory čtenářů
18.12.2005 22:57
eliah bruno

a bude žen jak trpaslíků
žeň žen (žen žeň?)
instantních trpaslic
a kralevic se plouží
hložím-- a čte to zde
a volá - Jen houšť... a víc a vííííc....

toť dílo Boží !
(a dočte to - a hned se složí.... jakhotovzalo)

:-))))))))))))

.
04.01.2006 16:36
Stanley_K
byl to divnej podzim, jj, moc divnej...

...taky mam ten pocit...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)