Dnes bych rád zvolil trošku jinou formu svého sdělení, než je u mě obvyklé. Rád bych zauvažoval nad tématem svobody. Toto téma pojmu napůl laicky a napůl odborně a zaměřím se na to i v kontextu tohoto serveru. Internet je totiž doménou svobody, médiem svobodného přístupu k informacím. Na druhou stranu je třeba si zároveň uvědomit, že informace prezentované na internetu jsou skutečně pouze prezentované. Jsou tedy prezentací někoho druhého, někdo je sem dal za nějakým účelem. Přijímáme-li informace z internetu (a nejen z internetu), musíme se vždy tázat po účelu, za kterým byla informace prezentována. Byla nám doručena za nějakým účelem? Oslovila nás spíše sama informace či jsme my sami aktivně tuto informaci získali a můžeme ji považovat za objektivní?
Otázka svobodného přístupu k informacím tak v sobě zahrnuje otázku, k jakým informacím máme mít svobodný přístup. Ke všem informacím? Pak je tu ovšem otázka, k čemu nám tato svoboda je, když nedokážeme takovou informaci v záplavě ostatních informací najít. Svoboda přístupu k informacím totiž v sobě implikuje svobodu poskytovat informace. Máme-li jen jednu z těchto svobod, nejsme zcela svobodní.
Učiním nyní drobnou politickou odbočku. V politickém diskurzu je často pojem svoboda dáván do protikladu k pojmu spravedlnost. Logika tohoto pravolevého rozlišení je následující: buď budeme všichni svobodní, což bude produkovat to, že budeme muset přijmout naprostou zodpovědnost za svá rozhodnutí a nikdo nezajistí těm, kdo nemají dostatečné schopnosti s touto svobodou rozumně nakládat, aby byli jakkoliv zajištěni; nebo bude naše svoboda omezována v zájmu toho, aby i ti, kdo nemohou se svu svobodou rozumně naložit, byli schopni fungovat, aby jim tedy společnost poskytovala stejné výhody.
Otázkou zůstává, může-li spolu svoboda a spravedlnost koeexistovat.
Již ve starověku se myslitelé obávali toho, že se zavedením demokracie bude vládnout hloupá a neschopná lůza (ochlokracie). Vraťme se však nyní k našemu serveru. Zde panuje podobný paradigmatický, řekněme pravolevý rozkol mezi svobodu a spravedlností. Má převládnout hodnota svobody, tedy možnosti volně prezentovat své dílo, svůj názor, své pojetí atp.? Nebo má převládnout spravedlnost v tom smyslu, že všichni budeme spravedlivě chráněni pravidly tohoto serveru, nikdo nás nebude napadat, kritizovat? V jistém smyslu zde panuje obojí. Svoboda přístupu na tento server v sobě vždy skrývá nebezpečí ochlokracie, tj. nebezpečí, že se sem stáhnou ti hloupí a neschopní. Nesvoboda v sobě zase skrývá nebezpečí, že povaha díla a komentáře pod ním bude natolik omezena, že již nebude možné přijít s něčím novým a zajímavým. Tento server trpí ve velké míře tím, že se snaží zachovat rovnováhu mezi svobodou a spravedlností. Je však třeba, aby si zvolil, kterým směrem se vydá.
Dělení na zóny je snahou o kompromis, která ovšem nefunguje. Člověk má potřebu se zde zejména prezentovat. Tím, že mu zakážeme určité obsahy prezentovat určité skupině lidí sice onu skupinu chráníme před tím, aby byla šokována těmito obsahy, ale danému člověku tím bereme právě tu možnost šokovat ostatní. Stejně tak tím, že založíme zónu Denní (s)potřeba vyvazujeme člověka ze zodpovědnosti prezentovat zde obsah jako něco, k čemu je možno se kriticky vyjadřovat. Možností blokací určitých autorů chráníme člověka, aby si nepřečetl to, co si přečíst nechce.
Uvědomme si, že internet je postaven na principu svobody, a to jak svobody mít přístup k informacím, tak informace poskytovat. Poskytování informace však je prezentací autora. Tento server má sloužit právě k této prezentaci. To vyžaduje jednak vzájemný respekt, a to jak ze strany poskytovatele informace, tak jejího příjemce. Tento princip je důležitou stránkou svobody, bez ní budeme uzavřeni v kleci spravedlnosti, která nám nebude sloužit, ale pouze nás omezovat.