| Dílo #333 |
|---|
| Autor: | Shaylen |
| Datum publikace: | 31.10.2003 15:07 |
| Počet návštěv: | 857 |
| Počet názorů: | 9 |
| Hodnocení: | 1 |
| Prolog |
|---|
| Svět skutečného kocoura kolem naší rodiny... |
|
| Omotáni kolem packy kočičí I. |
Měla jsem sen. Neuvěřitelný sen. Zdálo se mi, že jsem ráno vstala, otevřela dveře od koupelny a místo abych vešla, jsem pozorovala našeho kocoura. Stál na zadních packách u vany a předníma si čistil zuby. Zubním kartáčkem. Jakmile jsem se dostala z šoku, volala jsem na mamku do kuchyně a sdělovala jí tu neuvěřitelnou událost.
„Mami, kocour si čistí zuby v koupelně.“
Reagovala klidně jakoby šlo o zcela běžnou věc.
„Doufám, že si vzal svůj zubní kartáček.“
Možná tenhle sen nebyl tak moc neuvěřitelný, asi nebude dlouho trvat a kocour si přivlastní naše zubní kartáčky. Celou rodinu si omotal kolem prstu, vlastně kolem packy. Stanley, britský modrý kocour vypadá vznešeně a taky se tak chová. Má dovoleno spát kde se mu líbí- na gauči, v posteli, na stolech, někdy spí i ve vaně, když je mu teplo. Mňoukne si u dveří a hned mu letí někdo otevřít, aby mohl jít aspoň na chodbu. Občas ho necháme taky chvíli vydusit a nikdo mu neotvírá. To je pak rozčilenej a mňouká jako o závod.
Jeho největší zálibou je, že si skočí na okraj vany směrem k umyvadlu a čeká až mu někdo pustí vodu z kohoutku u umyvadla, aby se mohl napít. Natáhne se, přední packy má v umyvadle a pije přímo od pramene. Misku má samozřejmě plnou vody, ale o tu zájem nejeví. Ví, že když si sedne na vanu, tak se mu musí někdo věnovat. Většinou nemá ani žízeň , jen chce někoho donutit, aby mu trošku posloužil. A že se mu daří denně se vystřídá celá rodina a ne jednou. Snad by se to naučil i sám, zvednul by páku a měl by to, ale to by pak přišel o potěšení nás otravovat.
Nejhorší je, když se pospíchá. Kocour nějak ví, že já pospíchám. Sedne si na vanu a čeká. Rychle mu pustím vodu, aby chudáček netrpěl během doby, co tu nikdo nebude. Voda je puštěná, ale kocour se k ničemu nemá. Sedí na okraji vany a mhouří oči a spokojeně si přede.
„Dělej kocoure,“ povídám mu. Kocour dělá, že neslyší.
„No tak hejbni se, šup šup,“ říkám a trochu ho rukou postrčím, aby se zvednul. Kocour mňoukne jakoby chtěl říct, co mu to dělám. Ale dnes to zabralo, začne pít a pije a pije. Dělá, že zrovna teď má šílenou žízeň. Povzbuzuju ho „No tak, pospěš si.“
Nakonec přece jenom skočí na zem a běží ke dveřím, aby mohl proklouznout a já ho musela nahánět domů. Já zavřu vodu, kocoura přidržím nohou lehce u stěny a proklouznu ven. Dnes jsem na něj vyzrála, říkám a běžím po schodech dolů.
|
|
| Názory čtenářů |
31.10.2003 16:27
 Wopi
|
No, nebál bych se tomu dodat odstavce. |
31.10.2003 17:56
 Albireo
|
Jo, kočky dovedou být "vyčůraný".
Někdy doslova. Našemu kocourovi se jednou podařilo udělat loužičku doprostřed postelí - mezi pravou a levou, mezi polštáře a pokrývku. Pralo se kvůli tomu 13 kusů povlečení.
* |
31.10.2003 18:02
Shaylen
|
Díky za reakce!
Wopi: Já to tak udělala krátký schválně, aby to nebylo moc dlouhé, mám ještě spoustu kočičin napsaných...... |
31.10.2003 18:13
Wopi
|
Albi, to náš kocourek, když byl ještě malej, si vybral krabici s mým archivem disket.
Nejsem mstivej, ale hned druhej den ráno jel na kastraci... |
31.10.2003 18:16
Albireo
|
Mně to zase udělal na magnetofonovou pásku (tenkrát ještě byly cívkové magneťáky). Po uschnutí sice hrála, ale akustické spektrum končilo někde u 1-2 kHz. |
29.11.2003 22:51
Adriana
|
;-)) |
08.03.2004 15:14
Jeff Logos
|
Chtěl bych být kcourem u vás doma :-))) |
08.03.2004 15:17
Shaylen
|
Dva kocoury bysme nepřežili :))) |
08.03.2004 15:26
Jeff Logos
|
:-)) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|