| Dílo #3168 |
|---|
| Autor: | Shaylen |
| Datum publikace: | 08.02.2004 14:22 |
| Počet návštěv: | 1434 |
| Počet názorů: | 4 |
| Hodnocení: | 1 |
| Ach ty kočky |
|---|
Babička z maminčiny strany miluje kočky. Babička z otcovy strany kočky nenávidí. Babička z maminčiny strany občas říká, že kočky jí přivedou do blázince (kromě koček ještě děda a že se s ním po více než padesáti letech trvalého soužití rozvede) protože jenom serou a žerou ( Děda prý taky. Jak špatně chodí tak to občas –tedy skoro vždycky- nestihne včas na záchod...a babička pere...a vaří).
Když je zima tak kočky pouští do chodby, aby nezmrzly a ohřály se u nás. Ven už je nepustí a pak chodba zapáchá kočičinou. Když je babička přistižena jak uklízí kočičince taťkou, který zrovna vyšel z bytu prvního patra a jde se obouvat, babička už křičí: „Kdo sem zase ty kočky pustil? Já se zblázním!“ Jenže taťka se už nedá zmást, ze začátku si myslel, že se mu občas mohlo stát, že mu nějaká kočka proklouzla, když se vracel ve tmě z garáže, ale od té doby, co slyšel naší babičku jak kočky láká dovnitř způsobem: „Chudinky, pojďte se dovnitř trošku ohřát, je tam zima.“ Se nedá ošálit a hned útočí slovy : „Kdo je sem pustil? Vy jste je sem pustila. Zase to tady pěkně smrdí.“
Jednou to na chodbě zase smrdělo kočičinou, ale babička se hned přiznala, že to nejsou tentokrát kočky, ale barva, která byla asi zkažená a kterou vymalovali celou chodbu.
I já pouštěla kočky dovnitř, aby se ohřály, ale já je měla ve svém pokoji a ony ke mně skákaly otevřeným oknem. ( Rychle se to naučily!!). NO občas jsem také uklízela kočičince.....
Babička z otcovy strany nemá ráda kočky, protože říká, že přenášejí nemoci. Dívat se na ně může, ale sahat: NIKDY! Jednou k nám přijela na návštěvu a my měli takového krásného přítulného kocourka. Babička se posadila nevědomky do jeho oblíbeného křesla. Kocourkovi bylo jedno, že tam někdo sedí. Naopak byl rád. HUP! Skočil babičce do klína, rychle se stočil do klubíčka, zavřel oči a předl si. Babička vytřeštila oči. My jí se zájmem pozorovali, co udělá a ještě jí říkali, jak je ten náš kocourek moc krásný. Ona přikyvovala, že je krásný, ruce měla podél těla a dávala si pozor, aby se nedotkla kočičí srsti. Začala zlehka kývat nohou a říkat „Kšš, kšš.“ Kocourovi to bylo fuk, co si říká, spal dál a kývání nohy se mu líbilo. Když začala kývat babička oběma nohama, kocour zaťal drápky do jejích stehen. Ta vyskočila a byla osvobozena od kočičího utrpení. Pak k nám jezdila až když jsme měli jiného – nepřítulného- kocoura.
|
|
| Názory čtenářů |
08.02.2004 14:43
 pavson
|
Kočky mám rád. Moje nejoblíbenější kočka se jmenuje Mikuláš. Asi jí to přečtu, věcičky o kočkách má ráda. |
08.02.2004 17:15
Dash
|
Ach ty kočky... :o)) *t* |
08.02.2004 22:13
Repulsion
|
Znal jsem jednoho a ten vždycky upnul živý kočce hlavu do svěráku a pomaloučku utahoval...
(taky si ho u toho honil)...
Sakra - proč o tom vlastně něco nenapíšu? |
10.02.2004 19:59
Maureska
|
nojo! - kočičí máma...:-))) moc milé! |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|