LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #1067
Autor:	Shaylen
Druh:	<žádný>
Kategorie:	Próza/Povídka
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	26.11.2003 01:01
Počet návštěv:	934
Počet názorů:	7
Hodnocení:	2

Omotáni kolem packy kočičí II.

Kocourek Stanley s námi zatím vydržel ze všech koček a kocourů nejdéle a doufám, že ještě dlouho zůstane. Je to tak trochu jeho povahou. Bojí se každého člověka, mimo naší rodiny. Když přijde návštěva rychle utíká do ložnice rodičů se schovat, aby ho náhodou někdo neukradl. Je to prostě psychouš. Nikdo mu za celý život neublížil, tedy kromě toho, že ho několikrát chytil pes, ale to nebylo příčinou jeho povahy. Bál se již předtím. Okamžitě jakmile návštěva odejde vyleze ze své skrýše a běží k misce se žrádlem a na záchod. Můžeme vychvalovat našeho kocoura jak chceme, že je nejhezčím kocourkem v okolí. Tem kdo ho chce vidět, nemá šanci. No snad jenom, když se kocour dívá z prvního patra ven, to ho může vidět celá vesnice a projíždějící auta. Nezbývá nic jiného než ukazovat návštěvám fotky, ale i ty je těžké ulovit. Jakmile kocour spatří foťák zamňouká „mňé“ a rychle uteče. Jednou se dokonce díval do mého fotoaparátu a tak smutně mňoukal, že jsem se slitovala a nevyfotila si ho. Pokud ho někdo drží tak je celý poškrábaný, protože kocour se i nerad chová. Když se s ním chceme pomazlit,musíme násilím. Chytneme ho do náruče a držíme...... dokud to jde. Stanley smutně mňouká, že se mu to nelíbí, ale k sakru nač tě kocoure máme? Přece na mazlení!!! Když je venku na procházce a nečekaně přijde někdo na návštěvu ihned běží domů. Jednoho dne seděl na chodbě v křesle děda s nějakým známým. Kocour chtěl nutně domů a tak proběhnul kolem tak rychle, že se známý trochu polekal. Mohl vidět jen něco chlupatého, jak se to rychle řítí po schodech nahoru. „Co to bylo?“ ptal se dědy. „To máš teda štěstí. Byl to strašně zlej kocour, kdyby tě kousnul, tak bys to snad ani nevydržel,“ vtipkoval náš děda. Udělal z našeho kocoura, který nezakousne ani myš, jak je hodnej, zlého zákeřného netvora. Nejhorším dnem pro našeho Stanleyho byl kromě asi třech chytnutí od psů den svatby mé sestry. Spousta lidí musela někde spát a tak kocour byl v pasti. Zvuky chrápání se ozývaly jak z ložnice, tak z pokojíku sestry a také z obývacího pokoje. Tři dny se musel zotavovat z děsu, který jsme mu připravili. No a po třetím chytnutí psem dostal na uklidnění od zvěrolékaře injekci. Zabrala. Vylezl z pod postele, kde byl schovaný a zase má na čas pokoj než se zase někdo přijde podívat na krásného kocoura.