pršelo tenkrát...když přišel domů k nám pony kulhavej chyt horečku od muly kobližky trousil...(pssst...dávno se omluvil) jo jiný zvíře?...to věru nehledám a prej u mě zůstane...(však tady svěží tráva) teď podkůvky blejskavý kopýtka zvoní mu hřívu načešu - i to třeba koni se mi pak divte!...ponika mám ráda
v noci jen ve dvou civíme na měsíc... tlamičkou fousatou šťouchne mě do žeber mlaskavě líbnu ho (smějem se ber kde ber) na hřbet mu nelezu by nekulhal ještě víc
usíná na slámě zásadně ve stoje já klidně stočená pod jeho kopýtky ráno mě probouzí zvesela (bez výtky?!) kdyby tak šlo zarazit orloje... |