hrám stínové divadlo ve světle tvých nálad směj se... barvičkám dloubu do barev vykřičníky s křikem kážu v chlév hýčkám svou posedlost uprostřed zahrad
kamínek v botě mi do paty vytlačí že všechno prazvláštní ve mně jsi ty zadrnkám dojemně jen sobě si na city pravdoucí pravdou nechám se zmrzačit
toulám se statečně odnikud kdovíkam prostírám sebe na prýsklých lavicích zpod novin bezdomcům teplo vysrkám to pálí mě v břiše a hřeje na bocích
pak zamknuta v nezralých palicích opitá mákem třesu semínka z hlavy tvé vlnové délky zase toužím splavit a z duševní nahoty nachovím na líci
jsem zlodějkou koní...ti stelu na svém břiše (tvou vlnovou délkou dočasně zaplavena) myšlenky sežehnu převroucím klišé pokaždé pro svou věc zapálena
holoubku! vlož pařátky do řetězu a leť si!...(morto per la Libertà) leť křídlem v pozdravy hrdlořezům
se zlomeným vazem jsi dolétal...
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'kuřecí hovínko', 28.11.2005 00:44.
jsem zlodějkou koní...ti stelu na svém břiše
(tvou vlnovou délkou dočasně zaplavena)
myšlenky sežehnu převroucím klišé
pokaždé pro svou věc zapálena.....*
no a já jsem ten případ, který vůbec nekouká na ABAB ABBA
buď mě to osloví nebo né a u tvých básní se tak děje....:-)