někdy...
ve vzduchu někdy smím tě cítit

tak nadechnu se zhluboka

do zásoby se tebou sytím....

do duše ráda polykám

pak dávivě rozkašlu se..

překotně pryč mým nosem...pádíš

už obrátil ses v prach?

poutníče po cestách...nebeských

(zas vlahý závan tebou

dých)

tak hledám tě...

a v korunách stromů

zkouším své štěstí zlatokopa...

pošetile - jen listy přepočítám

pár zvadlých kaštanů k tomu....

(lásko... kdy vrátíš se

domů?)

a taky prohlížím si zem...

mezi kameny tě hledám,

mám touhu - bys znova nalezen

pro mě byl....(že už tě nemám)

však z času (na čas...) hladina zrcadlí tě

že polední vítr odpočívá

prsty mi protéci ve zvyku míváš

když do svých dlaní naberu tě

(mi usuš dlaně

pe ru tě mi)

ze vzpomínek pavučiny smetám

by barvy nebledly v odloučení...

hledám...druhej kůň v potah není

snad odešel s tebou...bůhví kam

hledat nepřestanu... (už nikdy nepřijdeš)

slunce se v samotě pokrylo skvrnami

mám svůj cejch slunce a skvrnu nad námi

však jednou mi bránu tu otevřeš ...