Naším tématem dnes bude prázdno Zamyslete se prosím Prázdno je krásné Prázdno je štěstí A život Ten krutý přítel Je patosem vašeho prázdna Je pannou ve výloze Je tichým společníkem Lesk prázdna bývá oslepivý To když čekáte na marnost Na poloprázdné lavičce A mrzkost Vás miluje Mrzkost okamžiku
Dnes bylo naším tématem prázdno A proč? Nevím Nějak se mi chtělo
dnes jsem si připadal jak na průmce :) a třídní nám říkal, že se máme zamyslet nad našimi prázdnými hlavami :) předsedo, co nám k tomu řekneš? Josefe, co nám ty k tomu řekneš?
já myslím, že žít prázdnotu není o jednoduchosti... včera jsem například jel v autobuse z prahy do karlových varů a přede mnou seděly dvě slečny, které chodily na stejné gymnázium jako já. a nebyly to slečny vůbec hloupé. ale stačilo je poslouchat jen pět minut a musel jsem si nasadit sluchátka. člověk velmi brzy pochopil, co je obsahem jejich života. já bych řekl, že je velmi těžké vzepřít se tomu, co je nám všude prezentováno a nedat svému životu žádný obsah. člověk potřebuje obsah, ale potřebuje, aby ten obsah byl nějak sociálně sdílen, protože jak pravil Aristotelés, člověk je bystost společenská (i když to asi myslel trochu jinak).
a samozřejmě není prázdnota jako prázdnota, oba víme, něco mi říká že jo, jaký je v tom rozdíl:)
já myslím, že nevíme, resp. že já nevím... nějaké životní těžkosti mě nikdy téměř nepotkaly a žiju poměrně standardním životem... jen bych svůj život nazval reflexivním, tj. že si svůj život uvědomuju... a to je možná taky jeden z klíčů ke spokojenosti...