touha je prochozená
podrážka od lakýrek
chodíme sem a tam
po parku
já a stín
skočit si na panáka
z nedopalků sirek
pro křehké existence
balené do novin
možná jsme trochu pili
ostatně – to se stane -
když člověk nalehne
na ostří celým dnem
prohozen nebem nůž
až světlo vylekané
jak prsty zamrzlé
v kaluži pod lednem