Prolog |
Nějak tomu všemu přestávám rozumět...
|
|
Vyryto zubem času |
Léta stékají po okenních sklech budoucnost se stává minulostí a já bych zase chtěla běžet
Jenže už nějak není kam
I ty se mi ztrácíš na dně sklenky Co v ní předtím bylo víno a teď minerálka (s vůní toho vína)
Otisky rtů na okrajích Přikládám na ně své a piju jejich žár
Nepomáhá to
|
|
Epilog |
Nějak se v tom topím v minerálce co rychle stoupá do hlavy
|
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'životem uvězněná', 19.05.2006 19:09.
Názory čtenářů |
30.04.2006 01:31
vesanus
|
vitaj v klube stratenych, zivotom uveznenych, svetom bludiacich a prazdnotu nachadzajucich... |
30.04.2006 17:54
lArI
|
ja som myslel ze to sme tu všetci |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|