Dílo #26218
Autor:životem uvězněná
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.04.2006 16:25
Počet návštěv:1751
Počet názorů:4
Hodnocení:4

Prolog
Nějak tomu všemu přestávám rozumět...
Vyryto zubem času
Léta stékají po okenních sklech
budoucnost se stává minulostí
a já bych zase chtěla běžet

Jenže už nějak není kam

I ty se mi ztrácíš
na dně sklenky
Co v ní předtím bylo víno
a teď minerálka
(s vůní toho vína)

Otisky rtů na okrajích
Přikládám na ně své
a piju jejich žár

Nepomáhá to

Epilog
Nějak se v tom topím
v minerálce
co rychle stoupá do hlavy

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'životem uvězněná', 19.05.2006 19:09.

Názory čtenářů
30.04.2006 01:31
vesanus
vitaj v klube stratenych, zivotom uveznenych, svetom bludiacich a prazdnotu nachadzajucich...
30.04.2006 17:54
lArI
ja som myslel ze to sme tu všetci

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)