Kde je teď táta?
Proč pryč utíká?
Kampak to chvátá?
Za jinou pospíchá.....
Máma rozbíjí jeho foto,
na tisíc kousíčků drtí,
slzy a krev jí stékají po tváři.
V šílenství vyhuzuje jím darované zlato,
Pro ni jen ohavné to smetí,
smyslů zbavená se vrhá po polštáři.
mlátí,nadává,zuří,
neúnavně polštářem buší, buší, buší
čím dál pomaleji...
mé srdce pořbívá poslední naději.
Najednou přestane
a mě chlad ovane
Protože teď umřela její láska! |
|
