Dílo #18236 |
Autor: | Ráchel |
Datum publikace: | 15.07.2005 00:19 |
Počet návštěv: | 1954 |
Počet názorů: | 14 |
Hodnocení: | 8 |
Prolog |
můj vlak se opozdil o třicet dva minut |
|
electric |
Dnes budeme bzučet společně. Já a dráty elektrického napětí. Spolu.
Trochu mě bolí ruce. ruce sedřené.ruce napravené. Musela jsem z nich sedřít všechna slova. slova.slova.slova. hloupá slova!
Ručkovat po drátech je dřina. nejdřív to bolí, potom necítíte nic. Mě už teď nic nebolí.
Hlavně se nedotknout, ničeho se nedotknout a doručkovat do města narození. Až budu nad ním, budu připravená.
Seskočit. |
|
Epilog |
|
Názory čtenářů |
15.07.2005 01:10
Ráchel
|
no ale aby pak zbyl prostor na život..... |
15.07.2005 01:18
Jindřich Píša
|
muzes mi odpovedet ve zpráve :) |
15.07.2005 01:19
Jindřich Píša
|
prostor na zivot ? ... ted uz ale neco motás dohromady myslim ... |
15.07.2005 02:19
jan-ek
|
nebejt těch blbejch slov*4, byl by to krásnej text... škoda. |
15.07.2005 09:36
Antifedhaw
|
slova, jo. To je klišé, vůbec je nemám snad ve všech básních, že že. tip
dlužím ti tu masáž a nožičku od brejlí kotěé |
15.07.2005 09:59
romi
|
no nevím nevím :o)) |
15.07.2005 17:10
Albireo
|
Dobré! |
15.07.2005 19:54
noe
|
*t |
15.07.2005 22:46
Esthera
|
ach, kde by byla poezie bez něžných to slov tvých? milá má, zasloužíš si tipsóna*** |
16.07.2005 00:14
Burlev
|
:-) |
16.07.2005 13:17
Seregil
|
Fajn.. *t |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|