Parkem zavanul špitál

Kmeny ustrašeně šklebí mahagonové oči

Rakovina všem ukrajuje mízu

Po cytostatiku přišla nevolnost

Vlasy se zvolna snášejí na podlahu

Do ticha někdo zaťal pěsti

To jen vyhřezlo střevo plné kvašených jablek

Moč v cévkách začpěla po burčáku

Přišly sanitářky – ležte pane

shrabují vlasy do kupek

Děti posbíraly rozkutálené oční bulby

Doma si postaví zvířátka

Jeřáb je první v agónii

Dlaně jeho větví jsou bezvládné

Prsty popíchané od trnu  ještě krvácí

Naivně bříze vyšíval závoj z babího léta

Její polibky beztak zatrpkly po šípku

Všecko tleje

Čekáme na bílý přehoz s razítkem

Ještě rozvěsit cedulky na pahýly

Celou zimu na nich budou žalostnit kosi

Krby slavnostně zahájily hromadné kremace

Nad krajem létají papíroví draci – duše umrlců

Tak zase napřesrok.