Někdy se na mne i usměje.
Třeba jako dnes odpoledne,
když mi automat vyhodil
tři tyčinky místo jedné.

Mívám jej i více než-li rozumu.
To když posledně odešel jsem z baru
a došel jsem domů na gauč se vším všudy,
avšak jak a kudy, o tom nemám páru.


Jsou to milé či příznivé okolnosti.
Hurá - řeknu si v tu chvíli.
Ta chvíle však vůbec nic neznamená,
neznamenají nic malé hlouposti,
které snad mají přílesk štěstí.

Tuším, že štěstí bych měl sbírat
 - cestou k neznámému cíli.