Miláčku, tak jsem tady, mám pro tebe růže. Máš tak ráda jejich vnady, vůni, co ukolébat může.
Budu ti je nosit pořád, jak sobě nosím fotku tvou, co dokáže mě zahřát, když jinde jsi, a ne se mnou.
Jen tady s tebou mluvím, pláču, však ty víš. U víka z žuly stojím a ty pod ním navždy spíš. |