už kráčejí městem všichni kejklíři ve smutném průvodu
je masopust! prsty připravit ...LUSK! a vida! rej odporných masek zrůdy na chůdách v očích otazníků...n a s e t o! do uší vosk....a a hedvábné šátky přes ústa mají
hravě si vlají do oken domů
víš... pleskají přes ruce děti....
(to kradou jim sny...) a ptáci! ...tak ú děs ný! kroužej příliš nízko zobáky klapou
vřískaj "mi lu ju tě" ...nechápou bolest nesetřou zmáčeným křídlem ne... nechci a nemohu tě nechat jít chci jen nářek těch hladovejch aby už... aby už konečně ztich! (ztich...) že sešla jsem z cesty tak ponesu trest zoufalců zbloudilých...
vždyť... vždyť jsem jen hlínou! tys do mě dých život
...až dotknu se ohně ztvrdnu na kámen...
|