Dílo #1667
Autor:martin
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vázané verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:12.12.2003 17:48
Počet návštěv:1014
Počet názorů:5
Hodnocení:2

Lípa srdčitá
Lípa srdčitá
-------------

Větévku medu, sladkou jak plásty,
ten lipový průvan včelích lét,
u pomníčku brala mezi prsty
a po nehtech jí stékal med.

Neznámý vojín, jehož srdce odpočívá
pod kořeny lip, tam z vánku vstal
a jak holubice spavá z ráje sivá
slét ', aby dívce svou lásku dal.

Jen duše, jen duše bez údů i těla
chtěla líbat sladký ret,
klín a prsa sněhobílá,
kterým Bůh dal dvacet let.

Proč tělo mé, kdes v zákopech shnilé
padlo, ach padlo na bodák ?"
… rozlévá duše, slzy láskychtivé,
slzy marné touhy pro přízrak.

A lípa stará, způli živá, způli odumřelá
svěsila větve … jako podťatá
a že korunou svou
dívce srdce připomněla,
dali jí jméno srdčitá.

Názory čtenářů
12.12.2003 18:12
Albireo
Rozporné pocity. Dobré rýmy, ale rytmus kulhá a děj je jaksi příliš srcdceryvný.
13.12.2003 00:01
Raven
líbí osud neovlyvníš ani mu neutečeš.
13.12.2003 01:27
Shaylen
Líbí se mi to.....tip
13.12.2003 08:31
Mathew
ne, prostě nepřekousnu tu formu..
13.12.2003 11:04
yenn
Tady mam s formou potize i ja... Alespon dojem mam takovy, jakoby basen zustala neucesana, prestoze Kremilek s Vochomurkou hreben a zrcatko uspesne nasli pod prvnim kerem.

A s obsahem take, tuplovane s tim zaverem - Tilia cordata ma jmeno podle tvaru listu, ne koruny. Nejak nejsem s to to prekousnout.

Az to svadi rici kyc, navic ne moc odborne spachany. Presto to ma nejak hmatatelne v sobe neco, neco...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)