| Dílo #19084 |
|---|
| Autor: | Mistress |
| Datum publikace: | 18.08.2005 20:54 |
| Počet návštěv: | 655 |
| Počet názorů: | 1 |
| Hodnocení: | |
| Prolog |
|---|
| Ach! Zase ráno. Další ráno! Copak mi tohle ráno asi přinese? Něco nového? Vypadá to, že by dnes mohlo být hezky. Bude hezky? A co z toho bude, když bude hezky? Přinese mi to nějaký užitek? Promítne se tento den nějak významně v mém životě? Dá mi osud tentokrát nějakou ránu z milosti, znamení nebo důvod proč tu jsem? Vždyť mě je to snad už všechno jedno. Ba ne! Není mi to jedno, já opravdu chci! |
|
| Taková menší melancholie |
| Dnes je tak krásný den. Podívám se přímo z okna svého opravdu nevkusně upraveného pokoje, jehož výhled by neuchvátil snad ani toho největšího optimistu v celém vesmíru. Ale ten odraz slunečních paprsků na staré oprýskané zdi mi dává naději, že den by to mohl být krásný. Ale nepřináší mi to sebemenší potěšení! Něco uvnitř mě mi nedává šanci na lepší vyhlídky do tohoto krásného rána. Člověk se podívá a vidí, že to je den jako stvořený pro krásnou romatickou procházku ve dvou. Procházku plnou něžností a pohlazení. Něco opravdu velmi hezkého, co může každého snad jen zahřát na duši a utěšit tu jeho touhu někam spěchat a honit se za něčím. Už ani nepamatuji ten okamžik, kdy se mě naposledy někdo dotkl z čiré lásky, citu nebo z toho prostého umění "mít rád". Z toho krásného duševního stavu, který nesobecky dává víc, než bere. Který nechce žádné násilí, žádné zlo. Člověku to dává sílu žít a mít důvod proto tu být a existovat tady, na této planetě plné násilí a zla. A přitom na světě je přeci tolik krásy! Tolik krásy, že by člověk neměl mít snad žádný důvod se bát. Ale bojíme se. |
|
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Mistress', 18.08.2005 21:06.
| Názory čtenářů |
 |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
|---|
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|