bylo to stejný jako vždycky předtím
pokaždý muset tmou stejně hlubokou
odchylky jenom v stupni smutku
bylo to stejný jako všechno minulý
jenomže tentokrát
se zdálo že smím uvěřit
že existuje možnost…
tentokrát jsem si myslela
že to proběhne jinak
**
I.
že existuje možnost
(v mý řeči je to synonymum slova bůh)
- to by se vám tak chtělo!
jedlíci psů lobotomici
navždycky hloupý krutý smradi
šmíráci ocasů ze záchodků trasy A
chlapečci co jste si chtěli jen hrát:
věci SE vždycky STANOU stejně
II.
tak proklínáš další den za dnem
(okřikovat tě? ubohostitele?)
máš stanný právo těch kdo se nebrání
tvý svatý právo slabšího
tak proklínej
je to tvý jediný!
III.
bylo to stejný jako vždycky předtím
jenže ta možnost existuje
začneš Dělat ty samý věci a přetvoříš je v jiný
jednou ucítíš v rukou že se potisící
změnilo v neznámej tvar poprvé
existuje? možnost je ten kdo činí
IV.
bylo to přesně jako už tolikrát
drželi jsme se za ruce a mně to připadalo
jako bych měla prázdnou dlaň
cejtils to taky
láska potemněla
nic není dovoleno
bolí pálí krk chce se ničit
zoufalej obraz nezbylo tu co
chtěla bych spát a teď to nejde
chtěla bych umřít ale to je zas moc
V.
jako když mě něco vrací na známý místo
důvěrná vzpomínka odněkud před porodem
není tam hlad čekání po výkřicích
na nikdy přišlou odpověď
ale proč mě zrovna sem vrací
za použití násilí
tak strašně nepřiměřenýho?
**
I´m just trying to score
odchylky jenom v stupni smutku
že existuje možnost…
tvý svatý právo slabšího
změnilo v neznámej tvar poprvé
chtěla bych umřít ale to je zas moc
na nikdy přišlou odpověď
tak strašně nepřiměřenýho
SVĚTA
| 
Shammann 
nanthei 