Dílo #46074 |
Autor: | PrincZAmélie |
Datum publikace: | 02.01.2008 16:22 |
Počet návštěv: | 1101 |
Počet názorů: | 5 |
Hodnocení: | 6 2 1 2 |
Dům |
Slunce se mně koupe v přístavu řas
a melancholie s příchutí jater na cibulce
koketuje s okenními rámy.
Tvé vzdušné tělo je všude kolem
a míchat karty osudu umí jen krupiéři
dvou slz spadlých na zem v modrých tónech.
Chleba mého života našel nového majitele
je jím žena s žíhanými okenicemi
ospale mhouřící a možná trochu nestydatá.
Telepatie sestavená z drobných cihlových
úlomků důvěry-
to je tvůj dokonalý dům.
Je to dům, do kterého spadl
okrový límec tvojí babičky
a ve kterém se šampaňské úsměvy střídají
se skotskými vzdechy a okatými sliby
hlubokými v občasnosti aktů
žel, po čase bezvýznamnými
Jsi šermířka s nočními plýtváními životem
a bavíš mne svým postrádáním sebe samé
když se koření zvané 'přestanu se ovládat'
ozve v tvém podbříšku
a umožní mi ve vazkém štěstí
alespoň na chvíli slyšet
oktet tělesného bytí
v rámci noci |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'PrincZAmélie', 02.01.2008 16:25.
Názory čtenářů |
02.01.2008 18:01
Némocná própiska
|
jů tu je chutí, vůní, barev a jiných věmů a pocitů. "že by jenom dnes?" |
02.01.2008 18:12
muclicka
|
* ) |
02.01.2008 19:06
Mori
|
dobrý, jen možná maličko překombinovaný mi to přijde |
02.01.2008 22:09
Trottel
|
jezte rajčátka :-) je jich tu málo... |
16.10.2008 10:48
Madelaine
|
Píšeš krásně poeticky. Příjemné čtení. |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|