Za chvíli budeme na místě. Ubytujeme se v levném hotelu, omývaném poryvy větru s hořkými vzkazy řek, zkalených deštěm. Rozliješ své vlasy po polštáři a staneš se tak mou podestýlkou. Počkáme si na tmu za zvuku letadla, tlačícího přes oblohu své těžké chrchlání k pomalému západu

Až se rozzáří plasma mezi tvými rty
a žhavé hvězdy se v tvých očích
tikotem našeho milování slijí do chuchvalce

obtiskneš stopy svých zad do kavalce
a nosními dírkami vyšeptám tvé jméno
po vzoru funění fantasmagorních zvěrstev
která hájí právo na své přežití

V pozadí budou z gramofonu sténat orchestry smyčců-
a já se budu snažit napodobovat jejich rytmus
neboť věřím v kouzlo meditativní kopulace

Třikrát se mi zasměješ-
a já tělesnými cestami seberu svému
snadno roznítitelnému egu vítr z plachet
protože bude třeba se stále dokola účastnit klání
v brodění v úrodné hlíně s kopím vztyčeným
až ke věžím ortodoxních kostelíků

Přiopilé jedové váčky tvých špičáku
se stanou přísně skrytými
Jaké štestí, že venkovní melancholický déšť
hasí zárodky nedělních hádek

Zulíbám tvé nahé tělo
a budeme se dlouho a s péčí připravovat
na konečné využití úrodnosti půdy tvých zahrad, zadávajících si mnohé se Semiramidinými-
tvá personalita je v oceánu žen mou květinou v poušti

Až se po tisíc sto dvacáté třetí vyprším
do tvé nekonečné vlídnosti,
stanu se snad už natolik zběhlým
v odevzdávání se druhým
že při každé naší další procházce podvečerní promenádou bude má mysl zářit bezstarostnou luminiscencí
a budeš štastná