Jdu na lov.      
                                     

Lidi se přemnožili.

Musí se střílet.

Nesnáším zabíjení zvířat. Protože to není přirozený výběr. Neřídí se to heslem  „přežije ten nejsilnější“, ale „kdo uteče vyhraje“. Je to ale nanejvýš odporné, jelikož když řeknete, že se nějaké zvíře přemnožilo, tak se hned jde střílet.

Člověk se přemnožil….  A nic. Žádné pušky, žádné hony.

My že jsme ti chytří? No, to si nemyslím.

Pláčeme nad krutými vraždami a proklínáme vrahy, kteří bez soucitu a špetky svědomí s potěšením zabíjejí.

Ale co jsme my?

Vrazi.

Zabíjíme zvířata a jíme je. Kanibalismus.

Zabíjíme zvířata a nosíme jejich kůži na těle.

Když se v novinách dočtete, že nějakého člověka stáhli z kůže, zhrozíte se a možná i budete vyděšeni. Ale když se dočtete o tom, že nějaký ČLOVĚK STÁHNUL zaživa zvíře, tak se skoro nepodivíte. Spíš jste rádi, že to není nic horšího.

Ale toto je, jako byste tomu člověku pomohli.

Pasivní brutalita.

Všichni jsme pasivně brutální.

Výjimku tvoří vegetariáni, kteří odmítají jakkoli ubližovat a škodit zvířatům. Žádné maso, žádné kožichy, nic.

Co je podle vás lepší? Když člověk sní člověka nebo když člověk sní zvíře? Samozřejmě, že řeknete, že je lepší, když člověk sní zvíře. To je normální. Vyprávěl mi o tom bratranec ze Srbska:

„Víš, bratranče, je to odporné. My vraždíme každý den a je nám to jedno. Tamhleta slečinka u stolu naproti oknu, vidíš ji? Vraždí. Má kabát. Ne, KOŽICH. Pravý kožich. Stáhl bych ji z kůže. Užil bych si to, chtěl bych ji slyšet brečet, ječet, řvát o pomoct. Možná bych se z toho i udělal.

Chci ti jen říct, hele, koukni, ten chlápek co sedí u baru, vidíš, co jí? Jí mrtvolu. Zrovna přežvykuje kus zvířete, které nic neudělalo, které prostě vzali a zabili. Nemohlo se bránit, bylo možná ještě malé, nechápalo co se to děje a pak už byl konec. Víš, co bych udělal? Pomalu bych toho starouše rozřezal. Nejdřív useknout jeden prstíček u nohy, pak na ruce, pak třeba ucho.“

Řekl jsem mu, že je opilý, že pojedeme domů, ale on že prý ne, že je při smyslech a za celý večer si dal jen jednu láhev piva a sodovku.

Stejně jsem ho odvezl domů. Pozvracel pak záchod.

Rozumím mu. Je úžasný. Vezmu tedy pušku a jdu do ulic. Jdu střílet.