Obyčejná báseň o obyčejných věcech
(16.8.2001)

Na stole vedle zaschlého kalamáře,
tří jakostně ořezaných tužek
a laciné brožury s lacinými fóry,
leží připravené, ručně vyráběné snáře
v barvách trikolóry.

Hrnek s kafem, stáří léta páně,
pořádek, jak v naškrobeném tanku,
šestnáct a půl milimetru prachu,
pohozená momentka s dívkou ve vaně,
vzpomínka na moji milovanou Hanku
a připomínka mého milostného krachu.

Každá věc má svoje stálé místo,
jen si na chvilku vyměňují garsonky,
kde nikdo nemá reservováno.
U pár věcí už mám jisto,
tři plus jedna pro sponky
a kout je pro piáno.