Dílo #3558 |
Autor: | nia |
Datum publikace: | 19.02.2004 21:03 |
Počet návštěv: | 893 |
Počet názorů: | 3 |
Hodnocení: | 2 |
Prolog |
*věnováno nikdy nevyřčeným slovům*
*kdy vzdálenost je příliš velká i pro světlo*
*a taky všem nezažitým vzpomínkám, co bolí víc než skutečnost*
|
|
*zapadat* |
první-poslední
už nechci znát
první byla tma
a světlo poslední
pálilo do očí
jak sníh do bosých nohou
když jsem se brouzdala včerejší nocí
plné myšlenek
smutek nepřekřičím
ani pomocí nejsilnějšího
pálí tam kde nic nemůže
pak slzy zhořknou tvář
do prapodivné grimasy
mého nejslabšího já
a opilá do zmatení smyslů
těch dveří zpola dokořán
půjdu projít včerejší noc znovu
s myšlenkami na tebe
protože
první-poslední
už nechci znát
|
|
Epilog |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'nia', 19.02.2004 21:08.
Názory čtenářů |
19.02.2004 21:05
Hody
|
Líbí se mi konec- s tím "protože" |
24.02.2004 15:04
NIN
|
*** |
07.03.2004 12:52
Shammann
|
nic moc |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení  |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|