skleněný poklop přes nějž vidím svět je jen odraz mých zornic. aura. bůh ví jestli ne svatozář. neboť těch je království nebeské kdo jsou chudí duchem. neboť těch je. a ve mně ticho. rozostřený obraz. to ta zrcadla neuchopitelna s tmavým závojem za kterým dlí pravda. chtít se podívat. ověrit starozákonní patrioty. jejich pravdy. jenže strž je daleko a píseň krysařovy píšťaly láka do srdce. tam je. strž hrozící zřícením. hebký smrtihlav přikryje křídly. pohladí. stmívá se pod víčky. za okny půlnoc. vichr. odevzdání. stařík na rohu vyklepává rytmus bílou hůlkou. skryté noty. podtexty. porozumím. ale ty ? budeš stejně zvláčnělý opravdovostí okamžiku až se rozplyneš. rozjiskříš do vloček. očekávání. a matka moudrosti. říkávali. a otec obejdů. mého nitra cesta posypaná krystaly. sůl. skrz okno prolétnu. mé ruce zryté záhony. krevnaté. mé srdce otupělo v poušti slz. prostor mezi teď a nikdy se krátí.