Dílo #18205
Autor:Siral
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.07.2005 22:46
Počet návštěv:891
Počet názorů:9
Hodnocení:8

Prolog
Kristýně
a jejím zelenozlatejm očím

Vzpomínky jsou neskutečno minulé
sny (alespoň ty v noci) neskutečno přítomné
a přání neskutečno budoucí
Krev mi o samotě rezaví

Schází mi tvých
skoro pí radiánů úsměvu
a tvé oči
tak nesmyslně krásné
jak pozlacené olivy

Po půlnoci by mi ani příliš
nevadilo jako sova
Naposled vyvrhnout slepenec
vzpomínek snů a přání
(jediné nestravitelné části mého světa)
Pořezat se vlastní zrezlou krví
Vyposlechnout slábnoucí ozvěnu
dunění tamtamů v tepnách
a zemřít

Protože tu nejsi.

Epilog

Jedna z mála blbejch věcí na světě je to, že někdy prostě nemůžete bejt s lidma, na kterejch vám záleží, i když pro to děláte všechno.

Názory čtenářů
13.07.2005 22:56
Tadeáška
Jedna z mála blbejch věcí na světě je to, že někdy prostě nemůžete bejt s lidma, na kterejch vám záleží, i když pro to děláte všechno.
..... to jo ....

fascinuje mi, že slovní spojení, který by mi jináč asi plácly do očí vlastní nepochopitelností, užíváš tak lehce :o*
14.07.2005 00:09
Burlev
t
14.07.2005 13:02
Seregil
Pěknej kousek....*t
14.07.2005 16:38
romi
pekné a souhlas s epilogem *
14.07.2005 20:59
Hester
*
15.07.2005 14:31
Leon Chameau
Nehrdzaviem. Vdaka bohu. *
16.07.2005 17:44
johanna
dobrý epilog, jinak se mi dost líbí přirovnání očí k olivám...
22.08.2005 12:53
Shari
Naposled vyvrhnout slepenec
vzpomínek snů a přání
(jediné nestravitelné části mého světa)
fajn poznatok... zisťujem, že sa z väčšiny tvojich vecí učím, ako z pohyblivej knižky...

a epilog príliš bolestne pravdivý

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)