Dílo #24258
Autor:egil
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:06.03.2006 14:25
Počet návštěv:1380
Počet názorů:9
Hodnocení:13

Dva obrazy zrcadla

I

Zavěsím zrcadlo –
vyplním niku svou oživlou bystou;
vzpomenu nespočet dlaní,
které v ní tesaly konečný tvar;

a půjdu drásat
do tvé. 


II

Zavěsím zrcadlo,
nalepím tvář jako známku na skleněný dopis;

na papír z utkvělé páry
    – dřív než ho topení rozklíží –
napíšu o tobě báseň,

zrcadlově obrácenou.

Názory čtenářů
06.03.2006 14:31
jarda
že by báseň na liteře?
snad ani věřit se mi nechce
06.03.2006 15:02
Nechci
equil zklame málokdy*
06.03.2006 15:52
midiman
Až na to slovo nika (já ho znám, určitě spousta lidí to zná,
ale stejně je to malinká schválnost... Dobrý*
06.03.2006 16:46
eliah bruno
jarda napsal(a):
že by báseň na liteře?
snad ani věřit se mi nechce
esli von ekvil nejní kvílívý dvojče Logikovo - záhada potom vyřešena hehe
06.03.2006 16:50
Hester
I.***
07.03.2006 08:15
Poutník
***
TIP
10.03.2006 10:18
Bix
Čisté...jednotka ma trafila do srdca poriadne hlboko...
18.05.2006 15:08
Noel
*
19.05.2006 08:52
silent
jasný *

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)