V tomto díle se dočteme, jak náš myší hrdina Chroupek začíná se svou operovanou nožkou cvičit. Vše by mělo probíhat bez komplikací, nebo že bych se snad pletl??!

Myší pohádky IV

*Cvičit, cvičit, cvičit!*

Katty se po třech hodinách probouzí… S úžasem a s úsměvem od ucha k uchu se dívá na dečku, kterou ještě před pár minutami držela tak pevně. Její láska ještě spokojeně sní… Když se myší slečna rozhlédla kolem sebe, spatřila na zemi svou knížku, která jí po usnutí upadla na zem. Na nočním stolečku ležel teploměr, který záhy vzala do svých malinkatých ručiček. Sladkým pohledem se podívala  na spícího Chroupka, pohladila ho po čele a něžným písknutím myšáčka probudila. Chroupek zamrkal víčky, otírajíce si ospalky, spokojeně zívl a koukl se na svou milou. Ta našemu hrdinovi vsunula pod paži teploměr a odešla na chvíli do sesterny.

Když myška přišla za sestřičkami, dostalo se jí vřelého úsměvu. Marie Kopcová  se na slečnu Katty otočila se slovy: ,,Jak vidím, už jste se nám vzbudila. Dáte si kávu?“ Myška přikývla a poděkovala. Poté se šla podívat na svého myšího skřítečka, který už šikovně seděl, hlavičku podepřenou polštářem. V ručce držel  teploměr, na kterém uviděl zvýšenou teplotu. Myška šla ihned zkontrolovat situaci. Chroupek začal před Katty okamžitě filmovat: ,,Óch, zvýšená teplota, mělo mi to být hned jasné, koukni lásko na to moje orosené čelíčko, dej mi prosím pusinku, honem!“  Katty se na svého miláčka přísně koukla, vzala si tužku a kousek papírku, na který napsala: ,,Ty jsi ale zlobivý myší skřítek, žádná pusinka, nic nebude... Máš jen zvýšenou teplotu a hned naříkáš a chceš, aby Tě někdo stále litoval. No to jsem si o Tobě nemyslela, že jsi takový nezbeda!“ Myšák sklopil hlavu a tiše si povzdechl… Myšička to ale stejně nevydržela a za chvíli Chroupka něžně políbila.

Od operace uběhl týden a Chroupek se už cítil o mnoho lépe. První den, kdy začal s rehabilitací své nemocné nožky, byl opravdu vyčerpávající.  A to jak pro Chroupka, Katty, tak i pro oddělení, kde byl umístěn. Rehabilitační sestřičky byly sice zvyklé na bolest a stěžování si svých pacientů, ovšem to, co ,,vyváděl“ myšáček už dlouho nikdo v nemocnici nezažil.

,,Aůůůůů, jááááůůůůů, to bolí“ a všelijaké další výkřiky a pokřiky. Tak toho všeho se dočkaly sestřičky od našeho pacienta, který, jak se na první pohled zdálo, neměl ani tu nejmenší snahu spolupracovat. Myška Katty už nevěděla, co si počít, když v tom k ní přišla sestra Marie Kopcová a tajně jí pošeptala do ouška: ,,Možná bude lepší, když na chvilku svou lásku necháte o samotě s rehabilitačními pracovníky. Je totiž možné, že se tak Chroupek předvádí pouze před Vámi.“ Katty se trošinku škodolibě usmála a mrkla na sestřičku Marii očkem. Když pláč, naříkání a vzdor od Chroupka na chvilku ustaly, tak sestřička řekla Katty: ,,Jééé, slečno Katty, můžete jít se mnou, ráda bych Vám něco ukázala.“  Když to myšáček uslyšel, najednou zapomněl na svůj veliký pláč a začal se všemožně vyptávat: ,,Kam jdeš Katty? A proč? Nenechávej mě tu samotného, nechoď nikam, prosím.“ V té chvíli byla Katty i tak trošku ráda, že svému myšímu skřítečkovi nemusí nic vysvětlovat. ,,Však ona se Ti za chvíli vrátí, nemusíš mít strach... Když budeš pilně cvičit, tak budete za chvíli zase spolu.“ řekla s úsměvem sestřička Marie Kopcová. A tak Chroupkovi nezbylo nic jiného, než začít spolupracovat. ,,Najednou to jde!J“  zvolala radostně rehabilitační sestřička Olga Večeřová. ,,Skrčit, natáhnout, skrčit, natáhnou a ještě jednou skrčit…“ Chroupek teď konečně cvičil na plné obrátky a dokonce dostal i tolik potřebnou chuť! Úplně přestal vnímat tu svazující bolest a stále udržoval stejnoměrné tempo! Po půl hodince se přišla Katty podívat na svého myšáčka a nevěřila svým uším, když od sestřičky Olgy uslyšela na Chroupka samou chválu!!!!!

,,No, musím říct slečno Katty, že Váš myší nápadník je opravdu snaživý. Myslím, že i přes ten pomalý a uplakaný začátek si zaslouží opravdu VELKOU pochvalu.“  Katty byla mile překvapena a hned to dala své lásce najevo. Sedla si na okraj postele a láskyplně svého myšího prince objala... Sestřičky Marie a Olga si zasněně povzdechly a nechaly ty dva o samotě.

Obě sestřičky odešli do sesterny, aby ty dvě zamilované myšky měly alespoň malou chvilku pro sebe…V sesterně se Marie podívala na rozpis a nahoře v levém rohu uviděla napsáno: CHROUPEK- ÚTERÝ (7:30 hod.) VIZITA!

Sestřička zaklepala na Chroupkův pokoj, vešla a oznámila malému pacientovi:  ,,Chroupku, zítra v 7:30 hod. máte vizitu, takže si ranní očistu udělejte o něco dříve, ano?“ Chroupek přikývl na souhlas. Sestra Marie za sebou zavřela dveře a myší láska tak mohla i nadále pokračovat.

Pokračování příště….