Dílo #18752
Autor:empathetic_embryo
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Vyznání
Zóna:Jasoň
Datum publikace:04.08.2005 22:56
Počet návštěv:865
Počet názorů:6
Hodnocení:5
Patří do sbírky:Letters To Melbourne

Prolog
pro jednoho pána, co seděl na nábřeží a jen neměl rád labutě
Labutě pod Vltavou
Špinavý a sepraný
Labutě pod Vltavou
na nábřeží kamínků, vajglů a utajených hříček
bílých peříček
a pramínků slov,
sténaj si pod hladinu
o nepolapitelných vlnách
prchavých objetí
celého století, tohohle i toho předtím
a Labutím se zase třepí
rozeklané černé blány
roztrhány se noří tam a zpátky.. zpátky..
hluboko do studena které stejně hřeje
a i když si strašně přeješ
aby odpluly aspoň ke druhému břehu
budou tam prostě dál
zažloutlé na sněhu
opelichané v létě
dívat se korálkově
jak i s jizvami chce tě

sníst

Názory čtenářů
05.08.2005 07:24
Krokodýl
toho pána nechápu.... *
09.08.2005 18:20
Seregil
Krokodýl napsal(a):
toho pána nechápu.... *
Taky tak ňáko... *t
11.08.2005 09:43
Mistle_
Je to moc hezký !!!
11.08.2005 17:44
Delphy
už jen za název a prolog TTTIIIIIIIIIP*
:)
16.09.2005 14:18
Joker
nerozumím konci

a i když vím, že se bych se ptát neměl(ale zeptám se, protože zbytek je krásný), proč sníst ?


16.09.2005 15:35
empathetic_embryo
treba jsem toho pana chtelo proste jen snist..
dekuju za tvoje kritiky, i u Pani co se diva..

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)