byl bych měl rád..

                                 rybáře jenž dřímá

                                 v klobouku schoulen,

                                 na jezeře  v každoranní temnotě.

                                 když orosená zima

                                 maluje na kuželkářské koule

                                 spící ve snech o zvýšené teplotě.

                                 světla ze ztemnělého nábřeží

                                 svítí zbloudilci na cestu zpět

                                 skrze tlumené vyzvánění zvonu.

                                 na oblázkovém břehu pes leží

                                 -chraptivý hlas  mu bude vyprávět

                                 procházkou ztichlým městem domů.

                                 pekař vyndá bochníky z pece

                                 dopije kávu a naloží je do nůší

                                 aby dnes všem snídaně prohřála těla.

                                 ač má koně, tak přece

                                 sám zašlápne noc která nic netuší,

                                 a je moc pomalá na to, aby uletěla.

                                 milenci ležící na oblázcích a štěrku pláže

                                 budou mít překrásně zrudlé tváře

                                 až farář vzbudí je hrnky čaje

                                 a vezme si zpět přikrývku, co jim půjčil včera;

                                 tu co hřeje jako vzdechy do večera.

                                 až položíš dlaň na čerstvý ranní chleba

                                  pochopíš proč tu není kostela třeba.

                                  až když ráno vkrade se do města potají

                                   a Ty objevíš děti spát ve stájích

                                      u kobylky jenž je zarostlá,slepá a tlustá

                                       pochopíš moje

                                           „ veni,vidi  a už bych tu nejradši zůstal.“