Dílo #20903
Autor:Rybi
Druh:<žádný>
Kategorie:Jiné/Výkřik do tmy
Zóna:Jasoň
Datum publikace:09.11.2005 22:43
Počet návštěv:277
Počet názorů:5
Hodnocení:4

strašilky krků
propouštím tě štítem membrán
plaváčku buněk na stokrát
v mém milimetru

krájím tě zvenčí-umíráš
a vnitřně krvácíš
pochodem východ

a držím tě, dokud nejsem prokřehlá
z tvého teplounkého zápěstí
až na šíji
na to mý krční rozcestí...

tam se můžeš zeptat
dá-li se projít
bičováním jemnýho chvojí

v perlách milování

a pak ty bázlivý Bláznivky
zcuchané na mol
v mezistromí
kousavých svetrů
v cukru letu
chytej mě, drž, nepouštěj, padám
obarvené do růžoví
přesně jak tvůj černej čaj
rozsladěné v jednu větu
(a ta je na seznamu těch
co se neříkaj, přesto...)
vlepenou v mém srdcolapu
na vraže(d)ný dechy









jo
a nestřílejte na blázny
sou hrozně smutný...

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Rybi', 09.11.2005 22:45.

Názory čtenářů
10.11.2005 11:37
Albireo
Pochodem východ!
10.11.2005 11:58
Chciplej Pes
moly prožraná košile, stejně smazala po sobě nesmazatelnou stopu... Muj děravý pršiplášť nakonec zachytil i poslední zby(i)tky tvej slz...Budu ti zdí, pamatuješ ? Budu ti ohněm a žárem v chumlu našich domácích skřítků...

Tvůj Nekonečný
10.11.2005 17:32
Lucyinka
Nejvíc se mi líbí ten konec...
19.11.2005 10:11
stanislav
začalo to tak hezky morbidně, a pak už je to zbytečně srdcebolný, mi tak přijde. ale asi to neva.
31.12.2005 10:48
Satanas
konec supr :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)