na šachovnici se válela mrtvá královna
a ona mi stejně chtěla obout boty
nesnášela ty mé pozdní příchody
přicvakla mi dlouhou šálu ve dveřích a nadávala na chladná rána
pozorovala jsem ji, jak surově škrabkou drápe dolů všechny ty dopisy noci
neuměla nastartovat napoprvé a já nervózně tahala z aktovky sešit
zběžně jsem projela gramatická cvičení a slohovku o rodině
vždycky mi pak vynadala, že jí nepomůžu
vyskakovala jsem z auta a dýchala na přední sklo
snažila se přinést si trochu té chladné jinovatky v horkých dlaních dovnitř
nechtěla o tom ani slyšet a vždycky otočila kolečkem topení na max
sundala jsem si čepici, šálu i všechny ty dětské pleteniny
jen abych si je hned oblíkla
vtiskla mi do ruky desetikorunu a poslala mě otvírat
tunové dveře mezi nenávist kopanců ze slov
nemohla za to
vlastne i teď jsem asi zvyklá omlouvat se sama za sebe
se slzou ve zpětným zrcátku...